Předsevzetí, na který se nevykašlu

Předsevzetí jsem vždycky bral jako ubrečený výkřiky do okolí, aby někdo ke svý lichý snaze přitáhl pozornost. Když něco opravdu chci začít dělat, začnu to dělat bez zbytečnejch keců okolo. Když něco opravdu chci přestat dělat, přestanu to dělat bez toho, abych se nechal slyšet, že se na to chystam.

 

Jak tak ale sleduju kamarády – jednu splasklou bublinu za druhou, říkám si, že do toho schválně natruc půjdu. Ale jenom letos. Dám si navíc jenom předsevzetí, který splňuje dvě zásadní podmínky: musí to bejt předsevzetí, na který se nevykašlu, a předsevzetí, ze kterýho budu mít praktickej užitek.

Takže:

1. Nebudu lhát, že jdu na jedno. Úplně v klidu hned na začátku přiznám, že pod tři nejdu. Ušetří se spousta zbytečnýho vysvětlování.
2. Když přijdu po celým dni z práce domu, budu se míň rozkoukávat, aklimatizační pivo budu dýl vychutnávat a nasadim chápavější výraz.
3. Začnu chodit na houby protentokrát za tím účelem, abych našel nějaký houby, a přestanu to používat jako výchovnej trest pro děti. Smaženici jsem neměl léta!
4. Nebudu odsuzovat lidi za odlišný názory, protože kdyby měli pravdu všichni, nevynikla by moje výjimečnost. A kolik nervů ušetřím!
5. Přestanu se rozčilovat u politiky, než mi prdne cévka a budu na tom stejně jako oni.
6. Jelikož mám velký štěstí, trávím v roce zhruba 52 vzácnejch nedělí na návštěvě u tchyně, ale nikdy spolu netrávíme Vánoce. V tomhle roce to otočíme… a budem si tak mnohem vzácnější!

Protože plnění těchhle předsevzetí je pro mě přínosný okamžitě i dlouhodobě, zvládnu to i bez odříkání a levou zadní…

Vám doporučuju to samý!