Historie vaření piva v Čechách
Chmel rostl v Čechách již od roku 859 našeho letopočtu. Tento český chmel byl velice ceněný; král Václav vyhlásil trest smrti pro každého, kdo by byl přistižen při vývozu jakýchkoliv odnoží chmele, z nichž by se daly vypěstovat nové sazenice. Ale ve 12. století byl chmel přepraven po Labi do Hamburku na chmelařské trhy. Táž cesta byla později využita k dopravě do Německa v 19. století.
Proč začali Češi vařit pivo?
Výchozím bodem byly ideální zemědělské podmínky pro pěstování nezbytných složek. Pěstování chmele k výrobě piva je totéž jako pěstování vinných hroznů k výrobě vína. Žatecko skýtalo červenou, jílovitou půdu, která udržuje správnou vlhkost, a kopce, chránící chmelnice před prudkým deštěm a větrem.
Pivo se krátce po roce 859 n.l. zpočátku vařilo doma, tato výroba se omezovala pouze na české země a byla určena pouze pro vlastní spotřebu. Na konci desátého století zahájily výrobu první malé družstevní pivovárky, které umožňovaly skupině, aby si brala výtažek piva z pivovaru domů k dokončení produktu.
Rané exporty piva do Bavorska a dále z města zvaného České Budějovice v jižních Čechách byly zahájeny přibližně v 11. století. Tento vývoz pozvolna rostl, stejně jako domácí trhy. Pozdější majitelé půdy zjistili, že když podporují své nádeníky, aby pili panské pivo, plní tak své vlastní kapsy.
Avšak v 16. století, kdy třicetiletá válka zpustošila většinu severní Evropy, upadl pivařský průmysl v Čechách do krize. Pivovary přetrvaly v klášterech a královských palácích, ale šlo o tmavé pivo hustšího typu.
V 19. století se Češi vymanili z dlouhodobé německé nadvlády a začali opět budovat své tradice - a chutě. S těmi jsou spjaty jejich sklony k dobrému kvalitnímu pivu.
V roce 1838 bylo 36 sudů domácího kvasu prohlášeno za nevhodné ke spotřebě a vylito do kanalizace. Hospodští se rozhodli zajistit, aby se to již neopakovalo. Takže, jako kterýkoliv dnešní podnikatel, postavili pivovar.
Použili „novou“ technologii ze sousedního Bavorska. Podle jedné takové metody bylo pivo uskladněno několik měsíců v hlubokých sklepeních pod pivovarem. Německý výraz pro tento způsob je „lagered“. Díky změnám v primárním kvašení dostalo pivo ve fázích uležení sytě tmavou barvu.
Vývoj pokračoval až do výstavby nového pivovaru ve městě Plzeň. A v r. 1842 bylo uvařeno první zlaté pivo na světě za použití metody uležení.
Za komunistické éry bylo pivo levné, což vedlo k tomu, že se pití piva stalo největším koníčkem českého člověka. Ale v socialismu se neinvestovalo do rozvoje průmyslu, nastalo období slabých investic. Zařízení se neobnovovala a na výzkum a vývoj se nedostávaly téměř žádné finance. Pivovarnický průmysl tudíž zůstal po celých 50 let nezměněn až do pádu komunistické vlády, což však znamená, že po privatizaci průmyslu se dobré české technologie a znalosti uchovaly v nedotčeném stavu.
Proslulý český spisovatel Jaroslav Hašek řekl, že vláda, která zdraží pivo, do roka padne. V roce 1984 komunisté cenu piva téměř zdvojnásobili – ale namísto jednoho roku trvalo 5 let, než komunisté vydali Českou republiku zpět českému lidu.
Ceny v České republice zůstávají nízké a konzumace vysoká. Vlády po roce 1989 zřejmě nechtějí, aby se historie opakovala. Ale ziskové marže jsou nízké, takže se české pivovary musejí poohlížet v cizině, odkud by jim plynuly zisky, aby mohly do svých pivovarů dále investovat.