Současnost pivovaru
Žatecký pivovar dnes pokračuje v tradici výroby českého piva typu světlého ležáku, stejně jak se tato technologie ustálila od druhé poloviny devatenáctého století. Trvá přitom na použití pouze tří základních surovin : vody, sladu a chmele.
Ječný slad se rozemílá a směšuje s předem ohřátou vodou ve varně. Teplota této tzv. vystírky se postupně zvyšuje i tím, že její části se následně vaří. Sladový škrob se tak uvolňuje a zcukřuje pomocí sladových enzymů aktivovaných při zvyšujících se teplotách. Odborně se hovoří o rmutování a v našem případu přesně o dvourmutovém postupu. Po odstranění sladových zbytků (mláta) ve scezovací kádi se získaný roztok – sladina vaří s chmelem dodávaným Chmelařským institutem Žatec. Chmel se dávkuje ve třech postupných dávkách, aby se docílilo vyváženého vyluhování hořkých i aromatických chmelových látek. S průběhem chmelovaru se pak již hovoří o mladině.
Žatecká čtyřnádobová varna má za sebou zajímavou historii, je měděná a byla během druhé světové války v dílech skladována, tedy spíše před kontribucí ukryta, v Dreherově pivovaru. Po válce se pak postavila do současné podoby v Měšťanském pivovaru.
Horká mladina se ochlazuje v modernizovaném chladicím zařízení, chmelové kaly se nejprve usadí ve středu rotačního usazováku (vířivé kádě) a čirá mladina se ochladí předchlazenou ledovou vodou v průtočném deskovém chladiči.
Hotová mladina, podle dávky použitého sladu a konečného odparu při varu, obsahuje cukerné látky (extrakt) v množství označovaném jako původní extrakt mladiny. Ten hodnocený v procentech je základem běžného označení piva desítka,dvanáctka a podobně. V Žatci je nejvýznamnějším výrobkem pivovaru světlá jedenáctka.
Pro světlé ležáky se používá pouze světlý, nebo také dalším označením plzeňský, ječný slad. Pro tmavá piva se ještě doplňují další typy sladů (karamelový, barvicí, bavorský).
Studená mladina se zakvašuje pivovarskými kvasinkami spodního kvašení (při ukončení kvašení se usazují) a hlavní kvašení probíhá v otevřených chlazených kádích spilky. Mladé pivo (prokvašená mladina) se po devíti až dvanácti dnech přepouští k dokvašování do uzavřených ocelových ležáckých tanků chlazeného sklepa, kde se pivo přirozeně sytí dále vznikajícím kysličníkem uhličitým a zdokonaluje se ve své příjemné chuti a vůni až 45 dnů. Během hlavního kvašení a dokvašování ubývá extraktu a vzniká především alkohol a kysličník uhličitý. Nové kvasné nádoby nahradily dřívější dřevěné, avšak varna, spilka a sklep se nacházejí v původních prostorech vybudovaných při stavbě pivovaru v letech 1799 až 1801.
Další potřebná zařízení se přemísťovala podle požadavků oprav a rekonstrukcí. Filtrace piva je křemelinová, předčila dřívější filtraci pivovarskou asbestocelulosovou masou. Bednárna již není potřeba. Pivo stáčené do dnešních nerezových válcových KEG soudků je nepasterované, pouze se filtruje speciálním mikrobiálním filtrem. Sudy se myjí a stáčejí na automatické lince. Rovněž lahvárna je automatizována, lahvové pivo se s ohledem na delší exportní trvanlivost pasteruje v lahvích v tunelovém pasteru. Ruční manipulace ještě stále vládne v expedici a rozvozu sudového a lahvového piva.
Všechna vyráběná piva se samostatně vaří a před stáčením nejsou dosycována.
Pivovar se dnes řadí mezi malé průmyslové pivovary a návštěvník jistě zjistí rozdílné postupy i vlastnosti výrobků velkopivovarů.